Poválečné hospodářské i politické změny, které se samozřejmě promítaly i do oblasti požární ochrany, vyvolaly nutnost změny dosud platného protektorátního vládního nařízení č. 30/1942 Sb., které bylo až v roce 1950 nahrazeno zákonem č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami, jež nabylo účinnosti 16. června 1950.
Zákon stanovil hasičstvu hlavní úkol, a to zamezovat vzniku požárů a zdolávat je. Likvidace živelních pohrom byla v jejich působnosti pouze v případech, kdy nebyla svěřena jinému orgánu. Další úkoly, přesahující možnosti místní úrovně, zajišťovaly okresní velitelství požární ochrany. Nejvyšší dohled a řízení náležel Ministerstvu vnitra.
Mezi nejdůležitější prováděcí předpisy patřilo nařízení vlády č. 135/1950 Sb., o organizaci ochrany před požáry a jinými živelními pohromami, které stanovilo povinnost poskytovat osobní i věcnou pomoc při zamezování a zdolávání požárů, povinnost každého zpozorovaný požár uhasit, případně oznámit hasičům.
Dále to byla vyhláška č. 61/1952 Ú.l., o požárních prohlídkách, podle které byly prohlídky pozemků, staveb a zařízení prováděny všude tam, kde mohl vzniknout požár.
Velení jednotkám požární ochrany bylo provedeno vyhláškou Ministerstva vnitra č. 317/1951 Ú.l., o technickém zásahu požárních sborů.
Vnitřní pořádek požárního sboru jako základ úspěšného boje proti požárům, jiným živelním pohromám nebo nehodám, spočívající v dobrovolné a uvědomělé kázni, odvaze a obětavosti hasiče, byl upraven vyhláškou Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú.l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany. Řád se vztahoval na profesionální hasiče, ale i na členy dobrovolných hasičských jednotek.
K ochraně před škodami způsobenými požáry a jinými živelními pohromami nebo nehodami byl vydán zákon č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně. Jak napovídá název zákona, byly zřízeny orgány státního požárního dozoru, které dohlížely na řádné provádění opatření v požární ochraně a které také vyšetřovaly příčiny vzniku požárů. Vznikaly tak správy a inspekce státního požárního dozoru na všech úrovních národních výborů. Snahy o decentralizaci a celkové zjednodušení státní správy se promítly do nového zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně. Uspořádání požární ochrany a některé úkoly byly přeneseny na výkonné orgány národních výborů v čele s Hlavní inspekcí požární ochrany Ministerstva vnitra. Vedle toho byly zřizovány veřejné požární útvary a organizaci jednotek požární ochrany, jejich výcvik a použití stanovilo Ministerstvo vnitra. Současně nabývaly na významu dobrovolné jednotky požární ochrany.
Použité zdroje:
JUDr. Zoltán Szaszo. Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích, 2010.