Myšlenka vytvoření komplexního právního rámce kooperace složek spolupracujících při mimořádných událostech, při záchraně osob, zvířat, majetku, byla završena novelizací zatím jediného zákona o požární ochraně, zákona č. 133/1985 Sb., a souborem zákonů upravujících vznik Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho kompetence v oblasti požární ochrany, integrovaného záchranného systému a krizového řízení.
V souvislosti s reorganizací veřejné správy, kdy s účinností od 1. 1. 2000 bylo zřízeno 14 územně samosprávných celků a současně došlo k ukončení činnosti okresních úřadů, bylo nutné pro fungování jednotného hasičského záchranného sboru vytvořit legislativní podmínky.
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, s účinností od 1. 1. 2001 vytvořil úplně novou organizační strukturu profesionálních hasičů. Vznikl Hasičský záchranný sbor České republiky tvořený generálním ředitelstvím HZS ČR a čtrnácti samostatnými HZS krajů, které kromě hašení požárů a likvidace následků mimořádných událostí převzaly také úkoly ochrany obyvatelstva a krizového řízení, které do této doby zajišťoval systém civilní ochrany v kompetenci Ministerstva obrany. Vytvořením HZS krajů se otevřela cesta pro jejich samostatný rozvoj, byla stanovena koncepce rozmístění stanic v území v návaznosti na dojezdové časy jednotek požární ochrany k místu mimořádné události v podobě plánů plošného pokrytí sil a prostředků.
Novelizován byl také zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a to zákonem č. 237/2000 Sb., který reagoval na reformu veřejné správy a také v kontextu se zákonem č. 238/2000 Sb. na pracovně právní vztahy příslušníků hasičských záchranných sborů. Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, navazovalo na změny v reorganizaci veřejné správy a stanovilo úkoly obcí v jejich samostatné působnosti v oblasti zřizování, organizace a zajištění akceschopnosti jejich jednotek požární ochrany.
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a o výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) precizovala členění požárního nebezpečí u objektů ve vztahu k vybavení věcnými prostředky požární ochrany a způsob posuzování požárního nebezpečí.
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, upravila organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany, jejich zřizování, organizaci a vybavení, akceschopnost, zásady velení při zásahu, provádění odborné přípravy příslušníků a členů jednotek požární ochrany.
Dalším zákonem, upravujícím úkoly nově vzniklého HZS ČR, byl zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který zejména vymezil základní a ostatní složky IZS, a jejich postup při vzniku mimořádné události. Zákon obsahuje také úkoly HZS ČR, orgánů krajů a obcí při přípravě na mimořádnou událost, při provádění záchranných a likvidačních prací a zabezpečování ochrany obyvatel.
K provedení zákona č. 239/2000 Sb., vydala vláda nařízení č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a náhrad výdajů vynakládaných právnickým a podnikajícím fyzickým osobám na ochranu obyvatelstva.
Vyhláška č. 380/2003 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, upravuje zejména postup při zřizování zařízení civilní ochrany a sytém jednotného varování a vyrozumívání obyvatelstva.
Do souboru právních předpisů reagujících na reorganizaci veřejné správy a v neposlední řadě také na potřeby připravenosti na mimořádné události a krizové situace patří zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Vymezuje pojmy jako krizové řízení, krizové situace, upravuje vyhlášení stavu nebezpečí, určuje orgány krizového řízení, stanovuje zpracovávání plánů krizové připravenosti. Zákon č. 241/2000 S., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy a jejich přijetí.
Dne 1. 1. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 320/2015 S., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Z důvodu vypuštění problematiky služebního poměru příslušníků a určité roztříštěnosti dosavadního zákona č. 238/2000 Sb., který odpovídal době vzniku, byla potřeba nového zákona již neodkladná. Nový zákon reagoval zejména na analýzy bezpečnostního systému ČR, jeho optimalizaci, nové kompetence svěřené HZS ČR. Nutno podotknout, že organizační uspořádání HZS ČR zůstalo zachováno.
Použité zdroje:
JUDr. Zoltán Szaszo. Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích, 2010.